Jak uvažují Piráti?
Materiál k programu Pirátů pro komunální volby 2018 (PDF, 446 kB) Příklad 1: Hl. m. Praha zveřejnilo nový Metropolitní plán. Na Praze 10 se nachází jedna z největších transformačních ploch v Praze. Na rozsáhlém pozemku zrušeného vlakového seřadiště a kolonie Slatiny má vzniknout nové sídliště pro více jak 30.000 obyvatel.
Piráti navrhují alternativu: místo klasické komerční bytové a kancelářské výstavby dotáhnout Územní plán do podrobnosti Regulačního plánu, rozparcelovat oblast na menší celky a nabídnout je drobným investorům. To umožní zapojení více aktérů – na hypotéku na výstavbu jednoho činžovního domu dosáhne třeba i SVJ nebo bytové družstvo.
„Současná developerská výstavba v Praze je pro běžnou mladou rodinu nedostupná a třetina nových bytů končí v majetku zahraničních investorů. Pirátský návrh umožní postavit našim občanům byt za reálnou cenu bez provize spekulantům a odpadne klasický boj developerů s místními, kterého jsme svědky při každém větším stavebním projektu v Praze,“ říká předseda Pirátů na MČ Praha 10 Pavel Hájek.
Příklad 2: Současná koalice na magistrátu Prahy prosazuje nevýhodný plán výstavby metra D: Dopravní podnik by se měl spojit se soukromým investorem, investiční společností Penta, a společně budovat vše, co na nové trase vznikne. Penta bude mít v podniku rozhodující slovo, přestože do něj vloží méně peněz. Nastavené podmínky nechávají soukromníkovi volné ruce, co kde postaví.
„Okolí nových stanic metra je přitom skvělou příležitostí pro budování moderního města. Mohou tu vzniknout čtvrti s kvalitním bydlením, napojené na páteřní linku MHD a vybavené veškerou občanskou infrastrukturou. K tomu je ale třeba, aby město při jednání s developery mělo k dispozici potřebné nástroje, schválené strategie rozvoje a koncepce bydlení,“ vysvětluje Vít Šimral, místopředseda pražských Pirátů.
„Politici v Praze musí přestat ustupovat tlakům developerů. Bez toho na metru D zase vzniknou jen administrativní budovy, které se pronajmou nebo prodají bohatým nadnárodním společnostem. Profit soukromníka opět převáží nad zájmy Pražanů,“ doplňuje Ivan Bartoš z pozice v čele Výboru pro veřejnou správu.
Příklad 3: Velkou příležitost skýtá využití prázdných objektů (stará kasárna, výrobní haly, pivovary apod.). Jednou možností je zvážit potenciál pro přestavbu na bytové objekty. Další možnost je „meanwhile use“ – dočasné využití nyní prázdných objektů pro kreativní průmysl či komunitní aktivity, viz Kampus Hybernská nebo plánovaná Invalidovna.
Klíčem k úspěchu je správné nastavení infrastrukturních potřeb ze strany obce.
Máte další návrhy? Chcete spolupracovat s ostatními? Dejte nám o sobě vědět!
